Program konference

Personalistika, právo
a vzdělávání ve veřejné správě


14. až 16. září 2022, Brno  

Nejnovější a nejlepší informace z personalistiky, práva a vzdělávání ve veřejné správě na jednom místě...

Stáhněte si kompletní program konference v PDF.

14. září 2022

Plénum (společné pro všechny účastníky)

Magistrát města Brna, Dominikánské nám. 1, sál Zastupitelů

09:15–10:00 Prezence účastníků

10:00–10:30 Úvodní zdravice

  • doc. JUDr. Mgr. Martin Škop, Ph.D., děkan Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně
  • doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D., předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
  • JUDr. František Púry, Ph.D., předseda trestního kolegia Nejvyššího soudu ČR
  • Mgr. Petr Vokáč, náměstek ministra vnitra pro řízení sekce legislativy a státní správy
  • Ing. Oliver Pospíšil, tajemník Magistrátu města Brna
  • Ing. Jan Holický, MBA, předseda Sdružení tajemníků městských a obecních úřadů ČR, tajemník Úřadu městské části Praha 6

10:30–17:00 Plénum

Akreditace MV: AK/PV-541/2014 (AK/PV-706/2022)

  • 10:50–11:30 doc. JUDr. Vojtěch Šimíček, Ph.D., soudce Ústavního soudu ČR
    Téma: Aktuální judikatura k zákonu č. 106 v rozhodovací praxi Ústavního soudu
  • 11:30–12:10 JUDr. Jakub Chromý, Ph.D. MBA, státní zástupce odboru mimořádných opravných prostředků Nejvyššího státního zastupitelství
    Téma: Nový pohled na trestnou činnost v pracovním prostředí státních zaměstnanců a úředníků
  • 12:10–12:30 Mgr. Bc. Zdislava Odstrčilová, náměstkyně pro řízení sekce rodinné politiky a sociálních služeb
    Téma: Zákon OSPOD – změny v náhradní rodinné péči, pěstounská péče
  • 12:30–13:00 oběd
  • 13:00–13:30 Mgr. Pavel Fischer, senátor, absolvent Ecole Nationale d´Administration (E.N.A.)
    Téma: Odolnost vůči zahraničním vlivům a étos veřejné služby
  • 13:30–14:00 Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svaz a viceprezident European Trade Union Confederation
    Téma: Aktuální pohled ČMKOS na situaci ve veřejné správě a službách
  • 14:00–14:45 Mgr. Zdeněk Zajíček, poradce premiéra Petra Fialy pro digitalizaci a digitální transformaci, viceprezident Hospodářské komory ČR a prezident ICT Unie
    Téma: Elektronizace veřejné správy a její dopady do organizace práce státních zaměstnanců, ředitelů škol a úředníků ÚSC
  • 14:45–15:00 Ing. Mgr. David Sláma, pověřen řízením sekce veřejné správy a eGovernmentu, ředitel odboru strategického rozvoje a koordinace veřejné správy
    Téma: Novelizace zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů
  • 15:00–15:45 doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D., předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
    Téma: Aktuální praxe ÚOHS v oblasti dohledu nad zadáváním veřejných zakázek a koordinace veřejné podpory
  • 15:45–16:15 Mgr. Dana Roučková, náměstkyně pro řízení sekce legislativy, Ministerstvo práce a sociálních věcí
    Téma: Zákoník práce – aktuální novelizace a výhled do roku 2023
  • 16:15–17:00 prof. JUDr. Petr Hůrka, Ph.D.
    Téma: Vztah politické a úřednické linie ve služebních úřadech – jakým způsobem by se měly navzájem ovlivňovat

17:30–19:00 Večeře, Hotel International Brno, Husova 16/2000

19:30–22:00 Slavnostní večer s hudebním vystoupením houslistky Julie Svěcené (Místodržitelský palác, Moravské náměstí 680/1a, Brno)

22:00–24:00 Posezení ve Stopkově pivnici (Česká 5, Brno)

  

15. září 2022

Ve čtvrtek 15. září 2022 budou probíhat jednání v jednotlivých sekcích

Hotel International Brno, Husova 16/2000

09:00–15:30

Všechny sekce budou v jedné budově, a účastníci celé třídenní konference tak v den konání paralelních sekcí, mohou libovolně přecházet ze sekce do sekce.

Kulatý stůl k zadávání veřejných zakázek 

Podtématem kulatého stolu bude „Jak zadat veřejnou zakázku, aby hlavním hodnotícím kritériem byla kvalita a ne cena“.

Kulatého stolu se po celou dobu jeho trvání zúčastní:

  • JUDr. Petr Mikeš, Ph.D., soudce Nejvyššího správního soudu ČR
  • Mgr. Iveta Pospíšilíková, ředitelka odboru druhostupňového rozhodování, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
  • JUDr. Mgr. Vlastimil Fidler, ředitel odboru práva veřejných zakázek, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
  • Mgr. Leona Gergelová Šteigrová Ph.D, vedoucí oddělení veřejných zakázek, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR
  • JUDr. Martin Kakrda, vedoucí oddělení metodiky veřejných zakázek, Ministerstvo průmyslu a obchodu
  • Mgr. Milan Šebesta, LL.M., partner a advokát v MT Legal, s.r.o., advokátní kancelář, spoluautor komentáře k zákonu č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek vydaného nakladatelstvím C. H. Beck v edici Velké komentáře

Akreditace MV: AK/PV-655/2017

09:00–10:30 Kulatý stůl k náhradě škody

Přednáší: JUDr. Ljubomír Drápal, předseda Krajského soudu v Praze

Téma: Odpovědnost za škodu, která může dopadnout na zaměstnance, jejichž prostředky na platy jsou hrazeny z veřejných rozpočtů

Škoda vzniklá při porušení právních předpisů (resp. zaviněné porušení povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním):

  • zaměstnavatel „prohraje“ soudní spor se zaměstnancem o neplatnost skončení jeho pracovního (služebního poměru) z důvodu, že organizační změna (systemizace) byla účelová a zaměstnavatel se její pomocí jen chtěl „zbavit“ nepohodlného zaměstnance; zaměstnavatel byl pak povinen tomuto zaměstnanci zaplatit náhradu platu za dobu, po kterou mu nepřiděloval práci (z důvodu, že se domníval, že jeho pracovní poměr skončil)
  • je tato náhrada platu škodou způsobenou zaměstnavateli, protože zaměstnanec nemohl plnit svůj závazek, kterým je výkon sjednané práce?
  • je zde dána odpovědnost zaměstnance, který plní úkoly statutárního orgánu v pracovněprávních záležitostech za škodu?
  • a pokud ano, je zde dána i spoluodpovědnost za škodu dalších zaměstnanců, kteří „neplatnou“ výpověď připravovali? Např. personalistka, vedoucí personálního odboru atd. *jaký časový okamžik se považuje za vznik škody od něhož počíná běžet promlčecí doba?

Schodek na majetku (inventarizace, scanner, stolní PC, monitor):

  • při inventarizaci se zjistí, že ve skladu kancelářských potřeb chybí dva monitory a tiskárna k PC
  • může se správce skladu (resp. když není určena osoba odpovědná za sklad, tak statutární orgán), nějakým způsobem zprostit odpovědnosti za škodu?
  • musí mít správce skladu, aby byl odpovědný za škodu při chybějících věcech, podepsánu dohodu o odpovědnosti za ztrátu svěřeného majetku?
  • kdo je odpovědný za vzniklou škodu, když má klíče ke skladu více zaměstnanců, ale dohodu o odpovědnosti má podepsánu jen jeden z nich?

Poškození motorového vozidla zaměstnavatele – (tyto škody jsou ze škod na majetku zaměstnavatele nejčastější)

  • musí mít státní zaměstnanec (zaměstnanec) ke služebnímu autu (tzv. referentské vozidlo) uzavřenu dohodu o odpovědnosti za svěřené věci, aby odpovídal za případnou škodu nebo za ni odpovídá i bez této dohody
  • kdo prokazuje škodu – státní zaměstnanec tvrdí, že přišel k zaparkovanému autu a měl promáčklý blatník nebo kapotu a že neví kdo mu to udělal a že tudíž on není zodpovědný za vzniklou škodu
  • odpovídá státní zaměstnanec za škodu, když se vyhýbá vozidlu s majáčkem, a přitom najede na obrubník a poškodí tím svůj blatník
  • jak státní zaměstnanec prokazuje, že škodu nezavinil, že se jen vyhýbal vozu s majáčkem a najel do výmolu a přitom prorazil pneumatiku (on tvrdí, že jinam než do výmolu se ohnout nedalo) 

Dotace získaná na základě projektu vypsaného ministerstvem (krajem)

  • škola (město nebo kraj) žádá o dotaci (žádost připravují její zaměstnanci); na dotaci není nárok, ale je zveřejněno, že dotaci obdrží všichni, kteří splní podmínky
  • škola (město, kraj), resp. její zaměstnanec udělá v žádosti o dotaci chybu a škola (město, kraj) z toho důvodu dotaci neobdrží
  • je nezískaná dotace škodou? Na dotaci nebyl nárok… a když se nezíská… lze zvažovat náhradu škody po tom, kdo to možná nějak zavinil či spoluzavinil? V rozhodnutí o neposkytnutí dotace je totiž výslovně uvedeno, že poskytnutí dotace se zamítá z důvodu chybně vyplněné žádosti o dotaci

Kdo má kompetenci rozhodovat za zaměstnavatele o vzniklé škodě

  • jaké je role škodní komise? Co když škodní komise doporučí statutárnímu orgánu (řediteli kraje) výše náhrady škody snížit anebo rozhodne, že zaměstnanec za ni neodpovídá a statutární orgán (ředitel kraje) se bude řídit jejím doporučením, avšak zastupitelstvo kraje se to dozví a dospěje následně k jinému názoru (např. že zaměstnanec byl za škodu odpovědný anebo, že ji měl ředitel kraje po něm vymáhat v plné výši) a bude tuto škodu nebo její rozdíl uplatňovat právě po statutárním orgánu
    (řediteli kraje). Je ředitel kraje za tuto škodu odpovědný nebo ne (když jen jednal v souladu s doporučením škodní komise)
  • statutárním orgánem ve služebních vztazích je na ministerstvu státní tajemník; na ministerstvu je zřízena škodní komise a státní tajemník se bezvýhradně řídí jejími závěry; může se stát, že má ministr ohledně uznání škody (škodní komise rozhodla, že státní zaměstnanec za škodu odpovědný není) či její požadované výše po státním zaměstnanci (dojde-li rozhodnutím škodní komise k jejímu snížení), který se ohledně škody
  • kdo vůbec rozhoduje o náhradě škody vůči členům rady kraje a vůči řediteli příspěvkové organizace?
  • komu přísluší jmenovat škodní komisi? A musí být škodní komise vůbec zřízena?
  • je pro statutární orgán výhodnější škodní komise mít anebo nemít? Je rozdíl mezi tím, když o tom, co
    je nebo není škoda (nebo o její výši) rozhodne statutární orgán sám nebo podle doporučení škodní
    komise?

Odpovědnost zaměstnavatele za odložené věci) tedy věci, které se obvykle nosí do práce a které si státní zaměstnanec odložil při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním na místě k tomu určeném nebo obvyklém)

  • státní zaměstnankyni zatekla střechou voda do skříně v její kancelář a zničila jí kosmetiku (rtěnku, pudr, štětec na pudr) – je zde dána odpovědnost zaměstnavatele za škodu?
  • státnímu zaměstnanci zatekla střechou voda do skříně v jeho kanceláři a zničila mu kosmetiku (deodorant a parfém) – je zde dána odpovědnost zaměstnavatele za škodu?

Odpovědnost zaměstnavatele za nemajetkovou újmu způsobenou zaměstnanci pracovním úrazem v případě, kdy pojišťovna odmítne vyplatit náhradu nebo ji vyplatí jen částečně (zpravidla bolestné)

Škoda, která vznikla při výkonu veřejné moci nebo při nesprávném úředním postupu (zákon č. 82/1998 Sb.)

Správní rozhodnutí, které bylo následně soudem zrušeno

  • úřad vydal správní rozhodnutí, které bylo následně soudem zrušeno (bylo zrušeno z důvodu, že soud měl na problematiku odlišný právní názor než oprávněná úřední osoba, která rozhodnutí vydala)
  • lze vůči této oprávněné úřední osobě uplatnit požadavek na náhradu škody? Např. za náklady řízení, které musí úřad zaplatit protistraně Rozhodnutí stavebního úřadu o odstranění černé stavby
  • půdní byt byl postaven bez stavebního povolení a je tak černou stavbou – úřad se obává rozhodnout o jejím odstranění, neboť by tím mohlo dojít k zásahu do střechy bytového domu. Úředníci stavebního úřadu odmítají rozhodnout o odstranění černé stavby s poukazem na možný vznik škody, za který by mohli být tím rozhodnutím odpovědní. Jakým způsobem lze danou situaci řešit? Bylo by možné stavět veškeré půdní byty bez stavební povolení, protože úředníci stavebních úřadů by z důvodu možné
    spoluodpovědnosti za škodu vzniklou při odstraňování černé stavby na společných částech domu (střecha, možné narušení statiky domu), raději stavbu dodatečně povolili (po jejím postavení)?
  • vlastník bytu si směrem do vnitrobloku budovy přistavěl k bytu terasu, aniž by k tomu měl souhlas (stavební povolení) stavebního úřadu – úředníci stavebních úřadů se obávají rozhodnout o odstranění černé stavby jednak z důvodu ztíženého přístupu při odstraňování k ní, a jednak z důvodu pravděpodobného vzniku škody, k níž by došlo při odstraňování terasy do konstrukce nosných zdí bytového domu.

Neudělení stavebního povolení

  • stavební úřad nepovolí stavbu a developer to dá k soudu – soud pravomocně rozhodne, že stavba měla být povolena; následně developer v soudním řízení vymáhá náhradu škody, která mu neudělením stavebního povolení vznikla; pokud soud dospěje k závěru, že developerovi opravdu neudělení stavebního povolení škoda vznikla, město (městská část hl. města Prahy) ji uhradí a musí ji následně vymáhat po příslušné oprávněné úřední osobě, která stavební povolení zamítla?

Neposkytnutí informace, která byla žádána podle zákona č. 106/1999 Sb.

  • státní orgán (nebo veřejná instituce nebo město či kraj) neposkytl informaci podle zákona č. 106/1999 Sb.; v soudním řízení bylo Nejvyšším správním soudem rozhodnuto, že informaci poskytnout měl
  • původně odmítnutý žadatel se následně v soudním řízení domáhal náhrady za způsobenou nemajetkovou újmu (cítil se poškozen, že informaci původně nedostal a dostal ji až na základě rozhodnutí soudu)
  • pokud by mu v soudním řízení byla přiznána finanční kompenzace, může (resp. musí) ji státní orgán (veřejná instituce, město, městská část hl. města Prahy či kraj) vymáhat po zaměstnanci, který tuto informaci dle zákona č. 106 původně odmítl poskytnout (tedy po tom, kdo rozhodnutí o neposkytnutí informace podepsal? A pokud ano, je zde dána spoluodpovědnost dalších zaměstnanců, kteří se na odmítnutí poskytnout informaci podíleli? Např. právníků ministerstva, kteří původně doporučili
    informaci neposkytnout?

Odpovědnost za škodu způsobenou radou nebo metodickým stanoviskem státního zaměstnance, úředníka kraje nebo Magistrátu

  • ustanovení § 2950 obč. zák. – „Kdo se hlásí jako příslušník určitého stavu nebo povolání k odbornému výkonu nebo jinak vystupuje jako odborník, nahradí škodu, způsobí-li ji neúplnou nebo nesprávnou informací nebo škodlivou radou danou za odměnu v záležitosti svého vědění nebo dovednosti. Jinak se hradí jen škoda, kterou někdo informací nebo radou způsobil vědomě.“
  • státní zaměstnanec (úředník kraje, Magistrátu hl. města Prahy) poskytl v rámci metodické pomoci stanovisko, kde zastává určitý názor v oblasti, v níž působí (např. právník Ministerstva zdravotnictví v rámci poskytované metodické pomoci fakultním nemocnicích, jejichž zřizovatelem je Ministerstvo zdravotnictví, vypracoval stanovisko v rámci poskytované metodické pomoci městům a krajů – např. při poskytování odměn zdravotníkům za práci na Covidových jednotkách nebo při ukončování pracovních poměrů se svými úředníky)
  • ve stanovisku podepsaném příslušným ředitelem odboru je zastáván jednoznačný právní názor, že např. odměny poskytované zdravotníkům za práci na Covidových jednotkách se považují za stabilizační a jako takové se nezapočítávají do průměrného výdělku na výpočet dovolené, překážek v práci atd., ovšem na konci tohoto stanoviska se uvádí, že „tento výklad není právně závazný, neboť k závaznému výkladu právních předpisů jsou v konkrétních případech oprávněny pouze věcně a místně
    příslušné soudy“
  • fakultní nemocnice (město) se tímto názorem řídila a zdravotníkům tyto odměny do průměrného výdělku nezapočítávala
  • v případě, že by některý ze zdravotníků zažaloval fakultní nemocnici o doplatek náhrady platu, která mu náležela za dobu čerpání dovolené a soud by kupříkladu rozhodl, že do jeho průměrného výdělku měly být započítány i odměny poskytnuté mu za práci na Covidové jednotce (byť byly označeny za stabilizační), je možné aby následně fakultní nemocnice uplatňovala vůči Ministerstvu zdravotnictví resp. vůči příslušnému řediteli odboru, který toto stanovisko podepsal, náhradu škody spočívající
    v nákladech právního zastupování, které bylo soudem přiznáno úspěšné straně ve sporu?
  • nebo ředitel odboru Ministerstva vnitra v rámci poskytované metodické pomoci městům a krajům vydal (resp. podepsal) stanovisko jak mají města postupovat, chtějí-li ukončit pracovní poměr se svým úředníkem a za jakých okolností mu mají vyplácet tzv. zvýšené odstupné podle zákona č. 312/2002 Sb.
  • na konci stanoviska se opět uvádí, že „tento výklad není právně závazný, neboť k závaznému výkladu právních předpisů jsou v konkrétních případech oprávněny pouze věcně a místně příslušné soudy“
  • město se tímto právním názorem řídilo, když rozvazovalo pracovní poměr se svým úředníkem a vyplatilo mu i zvýšené odstupné dle zákona č. 312/2002 Sb.
  • v soudním řízení o neplatnost skončení pracovního poměru soud rozhodl, že skončení pracovního poměru bylo pro rozpor se zákonem neplatné a že dotyčný zaměstnanec ani nebyl úředníkem ve smyslu zákona č. 312/2002 Sb., a tudíž mu nemělo být vyplacené ani tzv. zvýšené odstupné dle zákona č. 312/2002 Sb.
  • je možné, aby město následně uplatňovalo po příslušném řediteli odboru Ministerstva vnitra náhradu škody ve výši nákladů na právní zastupování, které bylo soudem přiznáno danému neplatně propuštěnému úředníkovi? A je možné, aby město  uplatňovalo po daném řediteli odboru i náhradu škody ve výši náhrady platu, kterou muselo neplatně „propuštěnému“ úředníkovi zaplatit za dobu, po kterou mu nepřidělovalo práci (z důvodu, že se domnívalo, že jeho pracovní poměr platně skončil)?

10:30–11:00

doc. JUDr. Ing. Michal Radvan, Ph.D., proděkan pro zahraniční a vnější vztahy Právnické fakulty, docent na Katedře finančního práva a národního hospodářství
Téma: Hrozby a příležitosti pro veřejné finance

11:00–15:30

Kulatý stůl k tématu: Zadávání veřejných zakázek. Podtématem bude "Jak zadat veřejnou zakázku, aby hlavním hodnotícím kritériem byla kvalita a ne cena"

12:00–13:00 oběd

Kulatého stolu se po celou dobu jeho trvání zúčastní:

  • JUDr. Petr Mikeš, Ph.D., soudce Nejvyššího správního soudu ČR (prezentace)
  • Mgr. Iveta Pospíšilíková, ředitelka odboru druhostupňového rozhodování, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (prezentace)
  • JUDr. Mgr. Vlastimil Fidler, ředitel odboru práva veřejných zakázek, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
  • Mgr. Martin Hadaš, LL.M., ředitel odboru veřejných zakázek, rektorát, Masarykova univerzita (prezentace)
  • JUDr. Martin Kakrda, vedoucí oddělení metodiky veřejných zakázek, Ministerstvo průmyslu a obchodu
  • Mgr. Milan Šebesta, LL.M., partner a advokát v MT Legal, s.r.o., advokátní kancelář, spoluautor komentáře k zákonu č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek vydaného nakladatelstvím C. H. Beck v edici Velké komentáře

Akreditace MV: AK/PV-162/2021 (AK/PV-705/2022)

09:00–12:00 (dopolední blok)

Témata:

  • Zrušení pracovního poměru ve zkušební době – jak správně sjednat zkušební dobu ve jmenování
  • Zrušení pracovního poměru ve zkušební době poté, co zaměstnankyně oznámí svému nadřízenému, že je těhotná
  • Organizační změny a jejich dopad do rušení pracovního místa včetně pracovních míst vedoucích zaměstnanců - judikatura, příklady z praxe
  • Při organizační změně je zrušena sekce IT bez náhrady – veškeré činnosti IT budou realizovány prostřednictví externího dodavatele – o jaký výpovědní důvod se u stávajících zaměstnanců vykonávajících IT a vedoucího zaměstnance sekce IT jedná?
  • Organizační změny a jejich dopad do rušení služebního místa včetně služebních míst ředitelů odborů a vedoucích oddělení - judikatura, příklady z praxe
  • Ukončení pracovního poměru ze závažného porušení pracovních povinností (krádež – vynášení jídla, fyzické „tresty“ uživatelů facka, tahání za vlasy)
  • Ukončení pracovního poměru z důvodu soustavného porušování pracovních povinností (neplnění běžných pracovních úkolů, neomluvená absence)
  • Porušování „pracovní kázně“ v praxi, „trestání“ zaměstnanců a důsledky s tím spojené
  • Ukončení pracovního poměru z důvodu ztráty zdravotní způsobilosti + pracovnělékařské prohlídky (zaměstnavatel má podezření, že zaměstnanec ztratil zdravotní způsobilost a chce ho poslat k „závodnímu“ lékaři, ale dotyčný zaměstnanec to odmítá – může mu to zaměstnavatel nařídit? A co v případě závěru lékaře, že zaměstnanec pozbyl pracovní způsobilost jen částečně, jen k některým pracím spadajícím do jeho druhu práce?
  • Ukončení služebního poměru z důvodu ztráty zdravotní způsobilosti + pracovnělékařské prohlídky (zaměstnavatel má podezření, že státní zaměstnanec ztratil zdravotní způsobilost a chce ho poslat k „závodnímu“ lékaři, ale dotyčný zaměstnanec to odmítá – může mu to zaměstnavatel nařídit? A co v případě závěru lékaře, že zaměstnanec pozbyl pracovní způsobilost jen částečně, jen k některým pracím spadajícím do jeho druhu práce?
  • Doručování skončení pracovního poměru zaměstnavatelem – jedná-li se o zaměstnance, který z důvodu ztráty druhu práce nedochází na pracoviště anebo o zaměstnance, kterému je doručováno z důvodu právní jistoty další skončení pracovního poměru, byť mu na základě jiné „výpovědi“ pracovní poměr skončil (ovšem zaměstnanec toto skončení činí sporným a podal k soudu žalobu na neplatnost tohoto skončení)

Přednášející:

  • prof. JUDr. Jan Pichrt, Ph.D., vedoucí Katedry pracovního práva a práva sociálního zabezpečení na Právnické fakultě UK v Praze
  • JUDr. Jiří Doležílek, předseda pracovněprávního oddělení a předseda senátu, Nejvyšší soud ČR
  • Mgr. Miroslav Hromada, Ph.D., soudce, pracovněprávní oddělení, Nejvyšší soud ČR

12:00–13:00 oběd

13:00–15:30 (odpolední blok)

  • 13:00–13:45 Mgr. Martin Koníček, vedoucí Odboru kanceláře ředitele, KÚ Jihomoravského kraje, Mgr. Pavla Horáková, psycholožka, koučka, personální oddělení KÚ Jihomoravského kraje
    Téma: Jihomoravský kraj bourá názor "Vždyť práci úředníka nikdo nevidí”
  • 13:45–14:30 Michal Kuzník, lektor, mentor a kouč v oblasti soft skills
    Téma: Kompetenční model – pohled na kompetenční model z pohledu firemního řízení
  • 14:30–15:00 Ing. Martin Vlček, interní auditor, KÚ Moravskoslezského kraje
    Téma: Rozvoj automatizace a elektronizace na KÚ MSK – robot Karel a spol.
  • 15:00–15:30 Mgr. Kateřina Csillagová, ředitelka Odboru kanceláře generálního ředitele, Úřad práce ČR
    Téma: Lidské zdroje a pracovně právní vztahy

09:00–15:00

Odborná garance: prof. JUDr. Petr Hůrka, Ph.D., náměstek ministra vnitra pro státní službu

  • 09:00–11:00 JUDr. Petr Mikeš, Ph.D., předseda senátu, Nejvyšší správní soud (prezentace)
  • 09:00–12:00 Mgr. Ing. Veronika Juřičková, předsedkyně senátu, Nejvyšší správní soud

Posouzení a způsob vyhledání vhodných služebních míst v případě odvolání státního zaměstnance ze služebního místa představeného v důsledku přijaté systemizace:

  • Jaké služební místo je vhodné pro státního zaměstnance, který byl v důsledku systemizace nebo její změny odvolán ze služebního místa představeného (náměstka pro řízení sekce, ředitele odboru, vedoucího oddělení)?
  • Musí nové služební místo zcela odpovídat předchozímu? Anebo je dostačující, když se nové služební místo blíží místu předchozímu co do vykonávaných činností?
  • Je-li volné místo představeného a není na něj vyhlášeno výběrové řízení, musí být státnímu zaměstnanci, který byl v důsledku systemizace odvolán ze služebního místa představeného, nabídnuto?
  • Lze státního zaměstnance převést i na nižší služební místo?
  • Lze státního zaměstnance ze služebního místa představeného převést na služební místo „řadového“ státního zaměstnance?
  • Musí být toto nové služební místo ve stejné platové třídě jako předchozí služební místo?
  • A co když je jediným volným služebním místem v rámci téhož služebního úřadu místo, na které je již vyhlášeno výběrové řízení? Je to důvodem pro zrušení již vyhlášeného výběrového řízení?
  • Je povinen služební orgán předem se státním zaměstnancem konzultovat výběr konkrétního služebního místa, na které má být převeden?
  •  Je nutné pro státního zaměstnance, který byl v důsledku systemizace nebo její změny odvolán ze služebního místa představeného, nejprve vyhledat vhodné volné služební místo, nebo rovnou zařadit mimo výkon služby?

Snížení osobního příplatku v souvislosti s převedením na nižší služební místo v důsledku systemizace:

  • Lze původně přiznaný osobní příplatek v souvislosti s převedením na jiné „nižší“ služební místo snížit? (pro státního zaměstnance, který byl v důsledku systemizace nebo její změny odvolán ze služebního místa představeného)
  • Lze původně přiznaný osobní příplatek, který státní zaměstnanec pobíral na služebním místě, jež bylo v důsledku přijaté systemizace zrušeno, v souvislosti s převedením na nižší služební místo, snížit (např. s ohledem na snížení rozsahu vykonávaných správních činností) ?
  • Co když je původně přiznaný osobní příplatek vyšší než osobní příplatky ostatních státních zaměstnanců na pozicích shodných s novým služebním místem, kteří navíc dosáhli i stejného služebního hodnocení jako převedený státní zaměstnanec na svém původním služebním místě představeného? Lze mu původně sjednaný osobní příplatek, který měl na služebním místě představeného, snížit na shodnou úroveň s těmito „řadovými“ státními zaměstnanci?

Snížení platové třídy v souvislosti s převedením na nižší služební místo v důsledku systemizace

  • „Při převedení státního zaměstnance na jiné služební místo, k němuž dochází v důsledku jeho odvolání ze služebního místa představeného, nestanoví znění § 61 ani jiného ustanovení zákona o státní službě povinnost jej zařadit do stejné platové třídy nebo jen o jednu třídu níže, ani přihlížet k jeho dosavadnímu služebnímu zařazení na nejvyšších stupních hierarchie služebního úřadu. Služební orgán tak může státního zaměstnance při převedení na méně kvalifikované služební místo, k němuž dochází v důsledku jeho odvolání ze služebního místa představeného, zařadit do nižší platové třídy odpovídající náplni činnosti nového služebního místa, která zároveň odpovídá jeho dosaženému vzdělání podle přílohy č. 1 k zákonu o státní službě (vzdělání v magisterskému studijnímu programu tak odpovídá 12. až 16. platová třída)

Kritérium vhodnosti služebního místa v souvislosti s převedením státního zaměstnance na jiné služební místo podle § 61 odst. 1 písm. b) zákona o státní službě

  • „Správní soudy mohou zkoumat důvody, účelnost, vhodnost a další věcné parametry zvolené organizační struktury jen ve výjimečných případech, například v souvislosti s konkrétními a vážnými pochybnostmi vyvolávajícími podezření, že zvolená organizační struktura či její změna má v rozporu se zněním § 2 odst. 3 zákona o vojácích z povolání sloužit k šikaně či diskriminaci a ve skutečnosti nemá žádný rozumný důvod. Je nutné vycházet obdobně ze závěrů vyplývajících z pracovněprávní judikatury, podle níž je možné se zabývat okolnostmi organizačního opatření přijatého zaměstnavatelem až v rámci řízení o neplatnosti výpovědi zaměstnanci z pracovního poměru. V něm je přitom možné přezkoumávat například to, jestli rozhodnutí o organizační struktuře bylo přijato příslušným orgánem (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 11. 4. 2002, sp. zn. 21 Cdo 1105/2001, a ze dne 20. 11. 2012, sp. zn. 21 Cdo 4521/2011, č. 23/2013 Sb. NS). Dále lze posuzovat, zda organizační opatření sledovalo změnu úkolů zaměstnavatele, technického vybavení, snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo jinou organizační změnu, pomocí níž měl být regulován počet zaměstnanců a jejich kvalifikační složení tak, aby zaměstnavatel nadále zaměstnával jen takový počet zaměstnanců a v takovém kvalifikačním složení, jaké odpovídá jeho potřebám, nebo zda podle svého obsahu nebo účelu ve skutečnosti od počátku sledovalo jiné než deklarované cíle (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 27. 4. 2004, sp. zn. 21 Cdo 2204/2003, č. 54/2005 Sb. NS, ze dne 8. 12. 2009, sp. zn. 21 Cdo 4999/2008, ze dne 24. 1. 2013, sp. zn. 21 Cdo 444/2012, či ze dne 24. 9. 2014, sp. zn. 21 Cdo 3195/2013). Není žádný důvod k širšímu rozsahu přezkumu systemizace a organizační struktury služebního úřadu jako závazných podkladů pro rozhodnutí ve věcech státní služby, než jak jej vymezila shora citovaná judikatura ve vztahu k organizačním změnám vedoucím k příslušným personálním opatřením podle zákona o vojácích z povolání a v pracovněprávních vztazích.“

Snížení platové třídy v důsledku změny služebního místa (nikoli v důsledku zrušení služebního místa z důvodu změny systemizace)

  • V čem spočívá rozdíl mezi změnou služebního místa a zánikem služebního místa? Ke snížení platové třídy bez souhlasu zaměstnance v důsledku systemizace totiž může dojít jen v souvislosti se zánikem služebního místa a s převedením na jiné služební místo, nikoliv pro formální úpravy tohoto místa.
  • Lze státnímu zaměstnanci, který se převádí na jiné služební místo snížit platovou třídu bez jeho souhlasu, když na základě přijaté systemizace nedošlo k zániku jeho služebního místa, ale jen ke změně tohoto služebního místa (resp. ke změně náplně)?

Neplacené volno státnímu zaměstnanci na služebním místě řadového zaměstnanci a na služebním místě představeného

  • Za splnění jakých podmínek se musí udělit?
  • Je rozdíl při posuzování podmínek pro udělení, zda se jedná o státního zaměstnance na služebním místě řadového zaměstnanci a na služebním místě představeného?

Státní zaměstnanec byl v důsledku systemizace nebo její změny odvolán ze služebního místa představeného. Místo toho aby mu bylo vyhledáno vhodné volné služební místo, na které by mohl být převeden, byl rovnou zařazen mimo výkon služby z organizačních důvodů

  • Je tento postup možný? – když služební orgán se vůbec nenamáhá vyhledat dotyčnému státnímu zaměstnanci vhodné volné služební místo a namísto toho ho rovnou zařadí mimo výkon služby

12:00–13:00 Oběd

  •  13:00–13:30 RNDr. Josef Postránecký, státní tajemník, Ministerstvo vnitra ČR
    Téma: Zkušenosti z aplikace vybraných institutů státní služby při řešení specifických a časově omezených úkolů
  • 13:30–14:15 prof. JUDr. Petr Hůrka, náměstek ministra vnitra pro státní službu, Ministerstvo vnitra ČR
    Téma: Vztah politické a úřednické linie ve služebních úřadech – jakým způsobem by se měly navzájem ovlivňovat
  • 14:15–14.45 JUDr. Simeona Zikmundová, LL.M., státní tajemnice, Ministerstvo životního prostředí ČR
    Téma: Jak velký je problém správní řád ve státní službě
  • 14:45–15:15 Mgr. Iveta Chmielová Dalajková
    Téma: Rušení agend ve státní službě, aneb jak není možné zastupovat představeného ze služebního místa ve zcela jiném útvaru služebního úřadu s cílem obejít výběrové řízení

Akreditace MV: AK/PV-367/2020

09:00–15:30

Odborná garance: Mgr. Jan Mareš, MBA, náměstek ministra pro řízení sekce vzdělávání a mládeže

  • 09:00–10:00 Mgr. Lenka Šulanová, koordinátor středního článku podpory – Semily, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
    Téma: Střední článek podpory, projekt MŠMT pro podporu managementu a administrativy škol
  • 10:00–11:00 PhDr. Ondřej Andrys, MAE, MBA, MPA, náměstek ústředního školního inspektora, ředitel sekce inspekční činnosti, Česká školní inspekce
    Téma1: Testování tělesné zdatnosti žáků ZŠ a SŠ
    Téma2: Metodický portál Kvalitní škola a interaktivní platforma Vzdělávání v datech
    Téma3: Integrace a vzdělávání ukrajinských dětí a žáků
  • 11:00–12:00 Mgr. et Mgr. Kateřina Dufková, odbor řízení a podpory regionálního školství, vedoucí oddělení podpory pracovníků v regionálním školství, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
    Téma: Novela zákona o pedagogických pracovnících / Příprava budoucích učitelů
  • 12:00–13:00 oběd
  • 13:00–14:00 Mgr. Bc. Vítězslav Němčák, Ph.D., ředitel odboru legislativy, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
    Téma: Ukrajinská migrace – problematika vzdělávání na českých školách – rozběhlý školní rok s ukrajinskými žáky
  • 14:00 – 14:45 Mgr. Ivana Blažková, vedoucí oddělení – Tým speciálního vzdělávání, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
    Téma: Podpůrné pozice ve školách, institucionalizace školních psychologů a speciálních pedagogů
  • 14:45–15:30 Mgr. et Mgr. Kateřina Dufková, odbor řízení a podpory regionálního školství, vedoucí oddělení podpory pracovníků v regionálním školství, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
    Téma: Nařízení vlády o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků

Akreditace MV: AK/PV-654/2017

09:00–16:00

  • 09:00–10:00 Mgr. et Ing. Lenka Frýdková, právnička poradny Quip, Rytmus – od klienta k občanovi, z. ú.
    Téma: Povinnosti opatrovníka z právního pohledu
  • 10:00–10:15 coffee break
  • 10:15–12:00 Mgr. Petr Beck, Ministerstvo práce a sociálních věcí, vedoucí odd. pomoci v hmotné nouzi a dávek pro osoby se zdravotním postižením
    Téma: Novelizaci zákona o pomoci v hmotné nouzi a zákona o státní sociální podpoře
  • 12:00–13:00 oběd
  • 13:00–14:00 PhDr. Mgr. Lubica Juríčková, Ph.D., Ústav veřejného zdravotnictví, Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci
    Téma: Životní dráha klienta s omezenou svéprávností a aktuální problémy veřejných opatrovníků
  • 14:00–16:00 Mgr. Jan Vrbický, zastupující ředitel odboru sociálních služeb a inspekce sociálních služeb a vedoucí oddělení koncepce sociálních služeb Ministerstva práce a pociálních věcí ČR
    Téma: Komunikace a jednání s problémovými osobami, řešení agrese a konfliktů

Akreditace MV: AK/PV-338/2021

09:00–16:00

Odborná garance: Mgr. Bc. Zdislava Odstrčilová, náměstkyně ministra pro řízení Sekce rodinné politiky a sociálních služeb

  • 09:00–10:20 JUDr. Jaromír Jirsa, soudce Ústavního soudu ČR
    Téma: Nejnovější judikatura Ústavního soudu ke střídavé péči
  • 10:20–10:40 coffee break
  • 10:40–12:00 JUDr. Ing. Zdeněk Kapitán, Ph.D., ředitel Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí
    Téma: Aktuální otázky a problematika péče o dítě s mezinárodním prvkem
  • 12:00–13:00 oběd
  • 13:00–14:00 Mgr. Vladimír Polák, místopředseda Krajského soudu v Ústí nad Labem
    Téma: Uplatňování Cochemské praxe při rozhodování o střídavé péči, výjimky pro uplatnění Cochemské praxe např. v případech domácího násilí, rodičů s patologickými rysy
  • 14:00–15:00 PhDr. Jana Procházková, soudní znalec, klinický psycholog, vysokoškolský pedagog, supervizor
    Téma: Psychologické aspekty spojené s náhradní rodinnou péčí s aktuální genderovou problematikou ve vazbě na homosexuální páry a děti, problematika stejnopohlavních vztahů při péči o děti
  • 15:00–16:00 prof. JUDr. Milana Hrušáková CSc., přední česká právnička a bývalá děkanka Právnické fakulty UP v Olomouci. Členka legislativní komise pro rekodifikaci občanského zákoníku
    Téma: Střídavá péče

15:30–18:00 Doprovodný kulturní program

  • komentovaná prohlídka vily Stiassni
  • komentovaná prohlídka vily Jurkovič
  • komentovaná prohlídka vily Tugendhat
  • komentovaná prohlídka vily Löw Beer
  • další část doprovodného programu se ještě připravuje.

19:00–03:00 Společenský večer v Hradní vinárně na Špilberku:

  • posezení bude v hradní vinárně, hradním sklepě a hradní hlásce
  • cimbálová muzika s primášem Františkem Macinkou
  • bude zajištěn volný přístup na Jižní terasu, aby si účastníci mohli v klidu „vychutnat“ sklenku vína při nádherném výhledu na město Brno

16. září 2022

Plénum (společné pro všechny účastníky)

Dominikánské nám. 1, sál Zastupitelů

Akreditace MV: AK/PV-708/2022 (AK/PV-707/2022)

  • 09:00–09:45 JUDr. Adam Furek, vedoucí oddělení legislativně právního, odbor veřejné správy, dozoru a kontroly, Ministerstvo vnitra ČR
    Téma: Poskytování informací dle zákona č. 106/1999 Sb., které informace musí být žadateli poskytnuty – příklady z praxe
  • 09:45–10:00 Mgr. Jakub Joklík, vedoucí oddělení metodiky dozoru, odbor veřejné správy, dozoru a kontroly, Ministerstvo vnitra ČR
    Téma: První zkušenosti se zaváděním Sbírky právních předpisů jako nového informačního systému veřejné správy
  • 10:00–13:00 MUDr. František Koukolík, DrSC., významný český neuropatolog, autor níže uvedených knih, učebnic a monografií na téma: „Jak zvládat pracovní stres a jak komunikovat?
  1. František Koukolík, Jana Drtilová: Odlišné dítě. Vyšehrad, Praha 1994.
  2. František Koukolík: Mozek a jeho duše, Praha, Makropulos 1995 (2. vydání Galén Praha 1997, 3. přepracované a rozšířené vydání Galén, Praha 2005)
  3. František Koukolík: Vybrané přednášky o vztahu mozku a chování, Praha, Karolinum 1995
  4. František Koukolík, Jana Drtilová: Vzpoura deprivantů: o špatných lidech, skupinové hlouposti a uchvácené moci, Praha, Makropulos 1996
  5. František Koukolík: O nemocech a lidech, Praha, Makropulos 1998
  6. František Koukolík: Machiaveliánská inteligence: eseje ze třetí kultury v roce 2000, Praha, Makropulos 1999
  7. František Koukolík: Lidský mozek: funkční systémy, normy a poruchy, Praha, Portál 2000 (2. aktualizované a rozšířené vydání 2002)
  8. František Koukolík, Jana Drtilová: Život s deprivanty I (Zlo na každý den), Praha, Galén 2001
  9. František Koukolík, Jana Drtilová: Život s deprivanty II (Základy stupidologie), Praha, Galén 2002
  10. František Koukolík: Já (O vztahu mozku, vědomí a sebeuvědomování), Praha, Karolinum 2003
  11. Roman Jirák, František Koukolík: Demence: neurobiologie, klinický obraz, terapie, Praha, Galén 2004
  12. Lucie Motlová, František Koukolík: Schizofrenie: neurobiologie, klinický obraz, terapie, Praha, Galén 2005
  13. František Koukolík: O vztahu lidského mozku a chování: strukturální a funkční podklady některých neuropsychiatrických chorob, Praha, Karolinum 1997
  14. František Koukolík, Roman Jirák: Alzheimerova nemoc a další demence, Praha, Grada 1998
  15. František Koukolík, Roman Jirák: Diagnostika a léčení syndromu demence, Praha, Grada 1999
  16. Lidský mozek. Funkční systémy. Norma a poruchy. Portál, 2000, 359 s. - Oceněno cenou nadace Janssen v r. 2001.
  17. Lidský mozek. Funkční systémy. Norma a poruchy. 2. aktualizované a rozšířené vydání. Portál, Praha 2002

13:00–13:15 Tombola na závěr konference

13:30–14:30 Oběd v restauraci U Třech čertů, Starobrněnská 7, Brno - střed

  

Kontaktujte nás pro bližší informace, poskytneme Vám odpovědi:
 +420 222 511 152