Akreditace MV: AK/PV-655/2017
09:00–10:30 Kulatý stůl k náhradě škody
Přednáší: JUDr. Ljubomír Drápal, předseda Krajského soudu v Praze
Téma: Odpovědnost za škodu, která může dopadnout na zaměstnance, jejichž prostředky na platy jsou hrazeny z veřejných rozpočtů
Škoda vzniklá při porušení právních předpisů (resp. zaviněné porušení povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním):
- zaměstnavatel „prohraje“ soudní spor se zaměstnancem o neplatnost skončení jeho pracovního (služebního poměru) z důvodu, že organizační změna (systemizace) byla účelová a zaměstnavatel se její pomocí jen chtěl „zbavit“ nepohodlného zaměstnance; zaměstnavatel byl pak povinen tomuto zaměstnanci zaplatit náhradu platu za dobu, po kterou mu nepřiděloval práci (z důvodu, že se domníval, že jeho pracovní poměr skončil)
- je tato náhrada platu škodou způsobenou zaměstnavateli, protože zaměstnanec nemohl plnit svůj závazek, kterým je výkon sjednané práce?
- je zde dána odpovědnost zaměstnance, který plní úkoly statutárního orgánu v pracovněprávních záležitostech za škodu?
- a pokud ano, je zde dána i spoluodpovědnost za škodu dalších zaměstnanců, kteří „neplatnou“ výpověď připravovali? Např. personalistka, vedoucí personálního odboru atd. *jaký časový okamžik se považuje za vznik škody od něhož počíná běžet promlčecí doba?
Schodek na majetku (inventarizace, scanner, stolní PC, monitor):
- při inventarizaci se zjistí, že ve skladu kancelářských potřeb chybí dva monitory a tiskárna k PC
- může se správce skladu (resp. když není určena osoba odpovědná za sklad, tak statutární orgán), nějakým způsobem zprostit odpovědnosti za škodu?
- musí mít správce skladu, aby byl odpovědný za škodu při chybějících věcech, podepsánu dohodu o odpovědnosti za ztrátu svěřeného majetku?
- kdo je odpovědný za vzniklou škodu, když má klíče ke skladu více zaměstnanců, ale dohodu o odpovědnosti má podepsánu jen jeden z nich?
Poškození motorového vozidla zaměstnavatele – (tyto škody jsou ze škod na majetku zaměstnavatele nejčastější)
- musí mít státní zaměstnanec (zaměstnanec) ke služebnímu autu (tzv. referentské vozidlo) uzavřenu dohodu o odpovědnosti za svěřené věci, aby odpovídal za případnou škodu nebo za ni odpovídá i bez této dohody
- kdo prokazuje škodu – státní zaměstnanec tvrdí, že přišel k zaparkovanému autu a měl promáčklý blatník nebo kapotu a že neví kdo mu to udělal a že tudíž on není zodpovědný za vzniklou škodu
- odpovídá státní zaměstnanec za škodu, když se vyhýbá vozidlu s majáčkem, a přitom najede na obrubník a poškodí tím svůj blatník
- jak státní zaměstnanec prokazuje, že škodu nezavinil, že se jen vyhýbal vozu s majáčkem a najel do výmolu a přitom prorazil pneumatiku (on tvrdí, že jinam než do výmolu se ohnout nedalo)
Dotace získaná na základě projektu vypsaného ministerstvem (krajem)
- škola (město nebo kraj) žádá o dotaci (žádost připravují její zaměstnanci); na dotaci není nárok, ale je zveřejněno, že dotaci obdrží všichni, kteří splní podmínky
- škola (město, kraj), resp. její zaměstnanec udělá v žádosti o dotaci chybu a škola (město, kraj) z toho důvodu dotaci neobdrží
- je nezískaná dotace škodou? Na dotaci nebyl nárok… a když se nezíská… lze zvažovat náhradu škody po tom, kdo to možná nějak zavinil či spoluzavinil? V rozhodnutí o neposkytnutí dotace je totiž výslovně uvedeno, že poskytnutí dotace se zamítá z důvodu chybně vyplněné žádosti o dotaci
Kdo má kompetenci rozhodovat za zaměstnavatele o vzniklé škodě
- jaké je role škodní komise? Co když škodní komise doporučí statutárnímu orgánu (řediteli kraje) výše náhrady škody snížit anebo rozhodne, že zaměstnanec za ni neodpovídá a statutární orgán (ředitel kraje) se bude řídit jejím doporučením, avšak zastupitelstvo kraje se to dozví a dospěje následně k jinému názoru (např. že zaměstnanec byl za škodu odpovědný anebo, že ji měl ředitel kraje po něm vymáhat v plné výši) a bude tuto škodu nebo její rozdíl uplatňovat právě po statutárním orgánu
(řediteli kraje). Je ředitel kraje za tuto škodu odpovědný nebo ne (když jen jednal v souladu s doporučením škodní komise)
- statutárním orgánem ve služebních vztazích je na ministerstvu státní tajemník; na ministerstvu je zřízena škodní komise a státní tajemník se bezvýhradně řídí jejími závěry; může se stát, že má ministr ohledně uznání škody (škodní komise rozhodla, že státní zaměstnanec za škodu odpovědný není) či její požadované výše po státním zaměstnanci (dojde-li rozhodnutím škodní komise k jejímu snížení), který se ohledně škody
- kdo vůbec rozhoduje o náhradě škody vůči členům rady kraje a vůči řediteli příspěvkové organizace?
- komu přísluší jmenovat škodní komisi? A musí být škodní komise vůbec zřízena?
- je pro statutární orgán výhodnější škodní komise mít anebo nemít? Je rozdíl mezi tím, když o tom, co
je nebo není škoda (nebo o její výši) rozhodne statutární orgán sám nebo podle doporučení škodní
komise?
Odpovědnost zaměstnavatele za odložené věci) tedy věci, které se obvykle nosí do práce a které si státní zaměstnanec odložil při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním na místě k tomu určeném nebo obvyklém)
- státní zaměstnankyni zatekla střechou voda do skříně v její kancelář a zničila jí kosmetiku (rtěnku, pudr, štětec na pudr) – je zde dána odpovědnost zaměstnavatele za škodu?
- státnímu zaměstnanci zatekla střechou voda do skříně v jeho kanceláři a zničila mu kosmetiku (deodorant a parfém) – je zde dána odpovědnost zaměstnavatele za škodu?
Odpovědnost zaměstnavatele za nemajetkovou újmu způsobenou zaměstnanci pracovním úrazem v případě, kdy pojišťovna odmítne vyplatit náhradu nebo ji vyplatí jen částečně (zpravidla bolestné)
Škoda, která vznikla při výkonu veřejné moci nebo při nesprávném úředním postupu (zákon č. 82/1998 Sb.)
Správní rozhodnutí, které bylo následně soudem zrušeno
- úřad vydal správní rozhodnutí, které bylo následně soudem zrušeno (bylo zrušeno z důvodu, že soud měl na problematiku odlišný právní názor než oprávněná úřední osoba, která rozhodnutí vydala)
- lze vůči této oprávněné úřední osobě uplatnit požadavek na náhradu škody? Např. za náklady řízení, které musí úřad zaplatit protistraně Rozhodnutí stavebního úřadu o odstranění černé stavby
- půdní byt byl postaven bez stavebního povolení a je tak černou stavbou – úřad se obává rozhodnout o jejím odstranění, neboť by tím mohlo dojít k zásahu do střechy bytového domu. Úředníci stavebního úřadu odmítají rozhodnout o odstranění černé stavby s poukazem na možný vznik škody, za který by mohli být tím rozhodnutím odpovědní. Jakým způsobem lze danou situaci řešit? Bylo by možné stavět veškeré půdní byty bez stavební povolení, protože úředníci stavebních úřadů by z důvodu možné
spoluodpovědnosti za škodu vzniklou při odstraňování černé stavby na společných částech domu (střecha, možné narušení statiky domu), raději stavbu dodatečně povolili (po jejím postavení)?
- vlastník bytu si směrem do vnitrobloku budovy přistavěl k bytu terasu, aniž by k tomu měl souhlas (stavební povolení) stavebního úřadu – úředníci stavebních úřadů se obávají rozhodnout o odstranění černé stavby jednak z důvodu ztíženého přístupu při odstraňování k ní, a jednak z důvodu pravděpodobného vzniku škody, k níž by došlo při odstraňování terasy do konstrukce nosných zdí bytového domu.
Neudělení stavebního povolení
- stavební úřad nepovolí stavbu a developer to dá k soudu – soud pravomocně rozhodne, že stavba měla být povolena; následně developer v soudním řízení vymáhá náhradu škody, která mu neudělením stavebního povolení vznikla; pokud soud dospěje k závěru, že developerovi opravdu neudělení stavebního povolení škoda vznikla, město (městská část hl. města Prahy) ji uhradí a musí ji následně vymáhat po příslušné oprávněné úřední osobě, která stavební povolení zamítla?
Neposkytnutí informace, která byla žádána podle zákona č. 106/1999 Sb.
- státní orgán (nebo veřejná instituce nebo město či kraj) neposkytl informaci podle zákona č. 106/1999 Sb.; v soudním řízení bylo Nejvyšším správním soudem rozhodnuto, že informaci poskytnout měl
- původně odmítnutý žadatel se následně v soudním řízení domáhal náhrady za způsobenou nemajetkovou újmu (cítil se poškozen, že informaci původně nedostal a dostal ji až na základě rozhodnutí soudu)
- pokud by mu v soudním řízení byla přiznána finanční kompenzace, může (resp. musí) ji státní orgán (veřejná instituce, město, městská část hl. města Prahy či kraj) vymáhat po zaměstnanci, který tuto informaci dle zákona č. 106 původně odmítl poskytnout (tedy po tom, kdo rozhodnutí o neposkytnutí informace podepsal? A pokud ano, je zde dána spoluodpovědnost dalších zaměstnanců, kteří se na odmítnutí poskytnout informaci podíleli? Např. právníků ministerstva, kteří původně doporučili
informaci neposkytnout?
Odpovědnost za škodu způsobenou radou nebo metodickým stanoviskem státního zaměstnance, úředníka kraje nebo Magistrátu
- ustanovení § 2950 obč. zák. – „Kdo se hlásí jako příslušník určitého stavu nebo povolání k odbornému výkonu nebo jinak vystupuje jako odborník, nahradí škodu, způsobí-li ji neúplnou nebo nesprávnou informací nebo škodlivou radou danou za odměnu v záležitosti svého vědění nebo dovednosti. Jinak se hradí jen škoda, kterou někdo informací nebo radou způsobil vědomě.“
- státní zaměstnanec (úředník kraje, Magistrátu hl. města Prahy) poskytl v rámci metodické pomoci stanovisko, kde zastává určitý názor v oblasti, v níž působí (např. právník Ministerstva zdravotnictví v rámci poskytované metodické pomoci fakultním nemocnicích, jejichž zřizovatelem je Ministerstvo zdravotnictví, vypracoval stanovisko v rámci poskytované metodické pomoci městům a krajů – např. při poskytování odměn zdravotníkům za práci na Covidových jednotkách nebo při ukončování pracovních poměrů se svými úředníky)
- ve stanovisku podepsaném příslušným ředitelem odboru je zastáván jednoznačný právní názor, že např. odměny poskytované zdravotníkům za práci na Covidových jednotkách se považují za stabilizační a jako takové se nezapočítávají do průměrného výdělku na výpočet dovolené, překážek v práci atd., ovšem na konci tohoto stanoviska se uvádí, že „tento výklad není právně závazný, neboť k závaznému výkladu právních předpisů jsou v konkrétních případech oprávněny pouze věcně a místně
příslušné soudy“
- fakultní nemocnice (město) se tímto názorem řídila a zdravotníkům tyto odměny do průměrného výdělku nezapočítávala
- v případě, že by některý ze zdravotníků zažaloval fakultní nemocnici o doplatek náhrady platu, která mu náležela za dobu čerpání dovolené a soud by kupříkladu rozhodl, že do jeho průměrného výdělku měly být započítány i odměny poskytnuté mu za práci na Covidové jednotce (byť byly označeny za stabilizační), je možné aby následně fakultní nemocnice uplatňovala vůči Ministerstvu zdravotnictví resp. vůči příslušnému řediteli odboru, který toto stanovisko podepsal, náhradu škody spočívající
v nákladech právního zastupování, které bylo soudem přiznáno úspěšné straně ve sporu?
- nebo ředitel odboru Ministerstva vnitra v rámci poskytované metodické pomoci městům a krajům vydal (resp. podepsal) stanovisko jak mají města postupovat, chtějí-li ukončit pracovní poměr se svým úředníkem a za jakých okolností mu mají vyplácet tzv. zvýšené odstupné podle zákona č. 312/2002 Sb.
- na konci stanoviska se opět uvádí, že „tento výklad není právně závazný, neboť k závaznému výkladu právních předpisů jsou v konkrétních případech oprávněny pouze věcně a místně příslušné soudy“
- město se tímto právním názorem řídilo, když rozvazovalo pracovní poměr se svým úředníkem a vyplatilo mu i zvýšené odstupné dle zákona č. 312/2002 Sb.
- v soudním řízení o neplatnost skončení pracovního poměru soud rozhodl, že skončení pracovního poměru bylo pro rozpor se zákonem neplatné a že dotyčný zaměstnanec ani nebyl úředníkem ve smyslu zákona č. 312/2002 Sb., a tudíž mu nemělo být vyplacené ani tzv. zvýšené odstupné dle zákona č. 312/2002 Sb.
- je možné, aby město následně uplatňovalo po příslušném řediteli odboru Ministerstva vnitra náhradu škody ve výši nákladů na právní zastupování, které bylo soudem přiznáno danému neplatně propuštěnému úředníkovi? A je možné, aby město uplatňovalo po daném řediteli odboru i náhradu škody ve výši náhrady platu, kterou muselo neplatně „propuštěnému“ úředníkovi zaplatit za dobu, po kterou mu nepřidělovalo práci (z důvodu, že se domnívalo, že jeho pracovní poměr platně skončil)?
10:30–11:00
doc. JUDr. Ing. Michal Radvan, Ph.D., proděkan pro zahraniční a vnější vztahy Právnické fakulty, docent na Katedře finančního práva a národního hospodářství
Téma: Hrozby a příležitosti pro veřejné finance
11:00–15:30
Kulatý stůl k tématu: Zadávání veřejných zakázek. Podtématem bude "Jak zadat veřejnou zakázku, aby hlavním hodnotícím kritériem byla kvalita a ne cena"
12:00–13:00 oběd
Kulatého stolu se po celou dobu jeho trvání zúčastní:
- JUDr. Petr Mikeš, Ph.D., soudce Nejvyššího správního soudu ČR (prezentace)
- Mgr. Iveta Pospíšilíková, ředitelka odboru druhostupňového rozhodování, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (prezentace)
- JUDr. Mgr. Vlastimil Fidler, ředitel odboru práva veřejných zakázek, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
- Mgr. Martin Hadaš, LL.M., ředitel odboru veřejných zakázek, rektorát, Masarykova univerzita (prezentace)
- JUDr. Martin Kakrda, vedoucí oddělení metodiky veřejných zakázek, Ministerstvo průmyslu a obchodu
- Mgr. Milan Šebesta, LL.M., partner a advokát v MT Legal, s.r.o., advokátní kancelář, spoluautor komentáře k zákonu č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek vydaného nakladatelstvím C. H. Beck v edici Velké komentáře